Specifikum letošního roku

Nevím, jak vám, ale mně tento rok připadá takový jiný. A tak jsem se zájmem vyslechla, již z několika stran, že jeho zvláštnost spočívá v tom, že jest rokem mezním, že vydrží jen to, co vydržet má, a co nevydrží, pro to je třeba neplakat, protože to z vyššího principu  ( nebo jak bych to tak nějak kulantně napsala) nebylo životaschopné.
Takže jelikož se konec roku blíží, sama musím konstatovat, že se mi zbořilo kdeco, rozloučila jsem se se spoustou předmětů, zvyků, přání , vazeb i lidí a že o letošním Silvestru si nebudu sepisovat seznam předsevzetí, ale seznam toho, CO a KDO mi zůstal-lo-li-ly-la.
Skoro se mi zdá, že ten seznam nebude až tak dlouhý.
Z druhé strany pohlédnuto, zase jsem zjistila, že možná šlo o nezbytnou "čistku skříně", do které by ch dobrovolně nikdy nešla. Znáte to: do toho kabátu už se dvacet let nevejdete, ale pořád zaujímá své místo ve skříni, protože to byl ten, ve kterém jsem se poprvé..no to je jedno co....a co kdyby třeba někdy zase.
Takže nacvičuju sebespásným cvikem, jak přežít letošní rok. Pohled z druhé strany tomu říkám, a přiznám se, že občas musím přikročit i k fyzické realizaci, protože v abstraktní rovině toho nejsem schopna.
Takže: vyjmu kabátiska ze skříně ( zapláču)...a vlezu si do ní. Do skříně. Co tam vidím? Prostor. Ze skříně vidím, kolik nových kabátů ( s potencionální milostnou budoucností) se mi tam vejde. Mám šanci znovu naplňovat skříň!
Pokud čekáte, že popíšu, jak třesoucí se rukou odnáším ta exkomunikovaná kabátiska ke koši a usedavě pláču, mýlíte se. Během mého pobytu ve skříni se na nich usadily kočičí sestry a kočičí bratr výraznou voňavou značkou dal najevo, co si o nich myslí. Takže mi nezbývá, než přiznat realitu: jsou staré, nepoužitelné ( moli, velikost, kotí značka) a úplně nepoužitelné, protože samý chlup.
PS
Úplná úleva se dostavila až v momentě, kdy jsem svršky rozstříhala a vyrobila z nich do kočičího domku kvalitní dečky.
Nebojím se přiznat, že i čistka ve vztazích a jakási forma recyklace je vlastně příležitostí pro všechny zúčastněné strany. Tak se jich pojďme nebát, konec roku 2011 se blíží!

Po delší době

se zase na něco těším. A dokonce je to práce! Ale příjemná. Sbalím Dimitrije a Gertrůdu ( ti se přihlásili jako dobrovolníci), hajzlík a stelivo a hurá na workshop felinoterapeutů a spřátelených osob.
A pro ty, kteří nemohou přijet, nebo pro ty, kteří snad, chudáčci :), nemohou kočičku mít, a ani Ježíšek to letos nezmění, aspoň tento odkaz:
http://www.simonscat.com/Films/Cat-Man-Do/?sort=o

Škoda, že autor neviděl, kterak Gertrůda zájemce o koťátko přelstila a rafinovaným nastrčením své sestry Ulišky - Elišky  její místo v posteli získala.

Ideální tvar je koule,

říkávaly mé kamarádky, které si nedělaly moc hlavu s tím, že energetickou hodnotu potraviny ( čokoládky, vlašáku nebo čabajky, nejčastěji) nelze  na obalu přečíst, protože je to písmo tak malé.
 Když už jsem slepá, pokračovala má větší kamarádka R., tak můžu být i tlustá, no ne? No svatá pravda, schválila jsem jí světonázor. Asketou jsem nebyla nikdy v ničem.
http://cms.felinoterapie.webnode.cz/products/k-dispozici-jiz-jen-ursula/
Zde info pro ty, kdo by už chtěli strávit vánoce u mísy s cukrovím s někým , kdo jim rozumí :D.
Všichni ostatní jsou již rozebráni a zakládají si na sádlo v nových domovech.