" Nejsi na fejsu, nevoláš, nejezdíš, nepřispíváš do blogu, žiješ ty vůbec?", atakovala mě známá.
Sice mě potěšilo, že mne postrádá, ale , vážení přátelé, má absence ve výše uvedeném rozsahu naopak znamená, že žiju.
Tedy - záleží na úhlu pohledu, ale posuďte sami, co vše se na tom šírém světě děje a já u toho nezbytně musím být:
- padají jabka
- padají ořechy
- dozrávají poslední maliny
- Max pořád ignoruje existenci nočníku a problém vyřešil tak, že všechna slova spojená s vyměšováním zrušil. Zajímavá taktika.
- koťata zjistila, že jsem zde pro ně a rozhodla se mě milovat. Všechna najednou.
- měla bych si najít novou práci
- ustřihla jsem si vlasy a nový účes, aby vypadal ležérně, vyžaduje třikrát více času, než ten předchozí
- atp.
Mimo to jsem zjistila, že Kočičí herna, nikterak nepropagovaná, během letních a podzimních měsíců zaznamenává velkou návštěvnost. Jsou to prima chvíle, ale i tak se nezastavím.
Můj přítel, kdysi, v dřevních dobách, říkal: " Pánbíček mě vždycky potrestal tím, že mi má přání splnil." Měl tím na mysli, že každou z dívek, kterou miloval, následně i pojal za manželku...aby ji pak vystřídala jiná manželka, kterou si též vymodlil.
O mne, naštěstí, na nejvyšších místech nepožádal :D.
Chtěla jsem jeho citát použít jako oslí můstek, ale hm, jsem nějak vedle, protože vlastně jsem chtěla říci, že jsem si tak dlouho přála, aby se felinoterapie více objevovala v médiích, že ejhle, v úterý 4.10. od božího rána budu s kočkama v Dobrém ránu z Ostravy a již mne jímá hrůza, kterak to zvládneme.
Snad to děvčatům ( chlapce necháme doma, označkovali by aparaturu i možná i sympatické moderátory)vysvětlím, že propagace felinoterapie jest věcí důležitou a že případný úprk z otevřeného studia do kanceláře ředitele je potupný.
Nu což, diváci mají rádi akci, tak kdyby k ní případně došlo, snad tím sledovanost České televize nijak neutrpí.
Žádné komentáře:
Okomentovat