pátek 4. listopadu 2011

Světová výstava koček, ministr školství a housecats.

No ne že by tam byl, náš ministr. Nebo možná tam byl, ale rozhodně jsme se nepotkali. Vždycky jsem si myslela, že ani mne nikdy nikdo na světové výstavě koček nepotká, protože si o kočičích výstavkách myslím své. Ale jako vždy - odříkaného chleba největší krajíc. Takže šamponování, přečesávání, dloooouhá cesta , hotel, hahaha, o něm snad příště,...a Poznaň, krásná, historická, kterou bych zřejmě jinak nikdy nenavštívila.
Ale co bych tedy ministru školství doporučila - pokud tam opravdu nebyl - je nezavádět výchovu k vlastenectví a národní hrdosti do školských dokumentů, ale vysílat naše ratolesti co nejhojněji tam, kde si svou národnostní příslušnost uvědomí, i kdyby nechtěli.
Světová výstava koček v Poznani takovou přirozenou příležitostí určitě byla. Ačkoliv to někomu může připadat srandovní , " To hrali hymnu temu kocurovi co to vyhral? Si ze mně robiš kozy, ne..? *, člověku najednou docvaklo, o co v tom vlastenectví vlastně jde. O pocit, že člověk někam patří, že není sám, že jsou lidi, se kterými toho má hodně společného, o  jistoty. A že se to projeví tím, že partička z jedné země navlíkne žertovné kostýmy v národních barvách, skanduje a povzbuzuje své ušaté reprezentanty a jejich páníky? A proč ne?
Je fajn vyplout občas z toho našeho českého rybníčku a zasoutěžit si jen tak, pro radost a pro zábavu a zároveň si poplkat, jak to s tím chovem vedou jinde, a to nejen v Evropě.
A že tenhle příspěvek není o felinoterapii? Ale je. Světovými vítězi se staly i dvě kočky domácí. Ano, ano, i v této kategorii lze soutěžit, oba šampioni spolu se svou paničkou přijeli s výpravou z Finska. Takový housecat, aby mohl soutěžit, musí být očkovaný, čipovaný a kastrovaný ( takže o chovatelských profitech to nebude) , mít za sebou pár výstavek a být krásný ( v očích svého páníka, který by ho jinak na ty výstavky nebral). Majitelka obou finských vítězů  musela být v té slavné chvíli šťastná jako blecha, protože kromě těch pár minut slávy s poháry, kokardami a slavnostním defilé na výstvním molu za zvuků hymny si užívala obrovské,  hlučné a nepřehlédnutelné  morální podpory svého národního týmu. Nevěřím, že v té chvíli nebyla skrzevá ty své hauskety a ty své lidi dokonale šťastná. Bing ho, a jsme doma , ve felinoterapii.

* Děláš si ze mě legraci, ne? :)

Žádné komentáře:

Okomentovat